Zpravodajství ze západu

Novinek je málo, ale přece.
Celotýdenní měňák (mně ňák není dobře..) se proměnil v regulérní nachlazení, takže už čtvrtý den sedím doma, smrkám, kašlu a bolí mě hlava. Dneska je to o dost lepší, ale už mi to celkem leze na nervy, navíc se mi přes noc udělala na obličeji taková bezva vyrážka.
Zítra jdu na zkoušku - porodnictví, držte palce od 10 v. č. (vašeho času :-), něco jsem se naučit zvládla, ale že by to bylo božské, se říct nedá. Trošku mi vadí systém zkoušek, kdy je sice přesně předem dané, co máte vědět, na druhou stranu je nutné se učit všechno nazpaměť, pokud mám ze 4 možností vyjmenované jen 3, je otázka špatně. Takže po dlouhé době zase opravdu bifluju, a nějak mi to zvlášť nejde. Navíc jsou tu i otázky typu - desenvolvimento - tedy - napiš o daném problému, co víš, kde já si vždycky vzpomenu tak na půlku věcí, kdyby se mě na to někdo ptal, tak to řeknu. Nonic, stále ještě bojujem. Ale je to dlouhý.
Mrchy mrňavý našly v šuplíku rozdělaný balíček Halls Med a citron a nalezlo jich tam asi deset tisíc, hallsky se úplně hýbaly (nejsou nijak pevně zavřené), když jsem na to přišla, tak jsem se tak rozzuřila, že jsem ten balíček úplně rozervala, mravence rozházela po pokoji a rozšlapala, nebo zamačkala a když pak přišel Martin, tak se mi strašně smál, protože jsem je měla i na obličeji. Připomínám, že v pokoji nenechávám nic, co by jim mohlo chutnat, všechno jen zavřený, nebo to balím do sáčku nebo do plastové krabičky a stejně se občas najde něco, co sežerou. Jen co se mi udělá líp, abych mohla větrat, nastříkám na ně ten postřik od paní domácí, protože ztrácím trpělivost.
Erasmus centrála stále ještě neposlala peníze na druhou část pobytu, na emaily mlčí. Asi to bude problém ve vyšších patrech, protože peníze nedostal ještě nikdo, nehledě na fakultu a univerzitu.
Ráda bych posílala pohledy se známkou, ale není to dost dobře možné, protože pokaždé, když posílám pohledy z pošty, stojí jinou cenu, takže nemůžu koupit příslušnou známku. A přitom posílám vždycky pohledy stejného rozměru do stejné země. Podezírám tu paní, že to vymýšlí na místě. Ale nevadí, já na poštu chodím ráda, spíš že mi připadá, že hezká známka je třešnička na dortu.
A protože celý tenhle příspěvek je podivně mrzutý a nenaladěný, jdu si spravit náladu. Prohlásila jsem se za částečně uzdravenou, tedy schopnou pohybu, osprchovala se, zamaskovala vyrážku a jdu na večeři do kantýny, dám si kus pořádného masiska (vegetariáni prominou) a zítra jim ukážu!

Update 09/02/07 - Tak docela dobrý. Mám tam nějaké chybky, ale celkově vzato by to na projití stačit mělo, pocity dobré, napsala jsem, co to šlo. Výsledky snad už příští úterý.