Noc bez Hamleta

Jako v té písničce od Zuzany Navarové (.. a tak místo whisky yellow dám si pastu na opar) s pastou na dolním rtu, pro jistotu i s dobrým, trochu alkoholickým ve skleničce bilancuju první opravdu volný víkend po neskutečně dlouhé době. Jak dlouhá byla, napovídá i moje únava, která mě zaplavuje ve vlnách, jedna za druhou a ještě mi asi nějakou dobu bude dělat společnost. Dnes jsem uklidila celý byt. Jako kdyby se tu rozsvítilo, nánosy zmizely a s nima i zaprášené pocity, co už měly být dávno v koši a nestrašit tu na poličkách. Mažu si kolena potlučený včera na skalách, plánuju, kdy dokoukám Hamleta, co jsem u něho beznadějně usnula a přeju si, abych tu skleničku měla nekonečnou, nebo aspoň aby mi někdo dolil. Za sebou vidím spoustu hotové práce, ale spokojenost se někde na cestě ke mě zdržela, asi se taky musela dojít osvěžit. Nevadí, já počkám.

Druhá ochutnávka, doslova

Jo, Piknik.. Co bych pro pobavení čtenářů neudělala :-)

Jedna fotka

Ostatní fotky a reportáž budu dodávat postupně, tak se můžete těšit. Tahle je z přístavu Triigi na ostrově Kuressaare.

Strašně pondělní pocit

Jsem zpět. Mozek je ještě na dovolené, přemýšlí, vymýšlí, vytváří a plánuje. Rozhodně se mu teda nechce zapojit se zpátky do pražského života. A mě taky ne. Nechce se mi přemýšlet nad věcmi jako zůstatek na účtu, nákupní seznam, nevyplněné řádky v indexu (den jsem zahájila odběrem krve na lačno v sedm hodin ráno, pro pár hodinách spánku). Ještě chvilku, prosím.