Chtěla jsem na sever. Žádný konkrétní plán jsem na začátku neměla, vysněný Island bude, až na něho budou vysněné peníze, a ke zbytku severního světa jsem měla tak neutrálně sympatický postoj. Pak mě ale napadlo, že sever není jenom Norsko, pohnula jsem prstem na mapě o kousek na východ a bylo jasno. Je to postkomunistická země se spoustou opuštěných ruských vojenských základen, vstoupila s námi loni do Schengenu, žijou tam medvědi a mluví se jazykem, kterému nikdo jiný nerozumí. K tomu připočtěte zpáteční letenku za necelé 4 tisíce. Pojedu do Estonska!
Po jedné dávné zkušenosti z Tater se trošku bojím medvědů, ale nedávno jsem si někde přečetla, že medvěd z dvojice muž-žena sežere nejdřív muže, na základě tohoto faktu jsem se rozhodla nejet sama a vzít si s sebou společníka, v současné době lákáme ještě třetího. Taky muže, pro jistotu. Dál jsem vyhlásila, že jsem ochotná nést jim na zádech všechny věci, pokud oni ponesou tatranky, známé lákadlo na přírodní šelmy. Zbytek uvidíme :-) Ale je pravda, že v současném rozpoložení (nejlépe se dá charakterizovat výrazem "já sama") bych se nejradši sebrala, ostříhala si hlavu strojkem na půl centimetru a odjela sama někam do bažin.
Jakmile padla volba na Estonsko, došla jsem si pro mapu, průvodce a už to začalo. Tam je věcí k vidění! A zažití. A je to kousek trajektem na ostrovy. A do Helsinek co by kamenem. A severní pobřeží. A Riga je v podstatě za rohem. Trávím celé hodiny na stránkách, co končí na .ee a plánuju, mužstvo mi velkoryse přenechalo tuhle dobrou část (cha, až se ztratíme, nebo nám ujede vlak, bude to na mě). Základy estonštiny jsem zavrhla, to se asi do června fakt stihnout nedá, ale něčemu občas rozumím. Nedávno jsem se nasmála, když jsem hledala zábavu v Tartu, narazila jsem na sekci Pubid ja klubid. Jsou to kupodivu Puby a kluby :-)
A konečně - dotaz do vzduchu - Byli jste tam někdy? Nemáte kamaráda, co by mohl poskytnout nějaké dobré rady? Nebyli tam vaši známí zrovna loni? Jako organizátor výpravy budu vděčná za každou radu a poradu.
