Nedá mi to

.. a musím se trošičku pochlubit. Přijela jsem do nádherného počasí! Je tak asi 15 stupňů, sluníčko svítí a hřeje. Šla jsem dnes procházkou na nákup a postupně odkládala vrstvy a nakonec jsem šla jen v triku, hezky pomaloučku a mžourala do toho sluníčka. A po příchodu domů jsem v radostné jarní euforii uklidila a přestavěla celý pokoj, otevřela okno a nechala vlézt ten vzduch dovnitř, zobala křížaly a bylo mi krásně, jako už dlouho ne.
.. a musím vzpomenout na pár lidí, díky kterým se závěr roku minulého a začátek nového vydařil. Takže, tímto děkuju - rodině za to, že mi připravili hezké Vánoce se spoustou skvělé atmosféry. Martii za skvělý výlet a večer, za chuť dělat věci tak, jak se dělat mají a za knihu na cesty - spousta stran a téměř nic to neváží. Spolukolejníkům za spoustu jídla a hezký večer, v tom prostředí zřejmě nadlouho poslední. Mar za skvělé zprávy a housewarming dary. Tučňákovi a Kekemu za rozesmáté odpoledne, ačkoli to tleskání si mohli odpustit. Toskovi za zmínku ve vánočním bilančním článku. Všem Ježíškům za dary, kterých bylo letos požehnaně a stály za to. No a nakonec eMovi - za to, že téměř nonstop vaří skvělé čaje a nadšeně konzumuje všechno, co uvařím. Za to, že přežije nákupy všeho možného a ještě se tváří, že ho to baví. Za to, že je u nás doma tak hezky a bude ještě líp.
.. a musím se znovu zmínit o Kunderovi. Pracně jsem sháněla Nesnesitelnou lehkost bytí po celé Praze, nakonec ji sehnala, odvezla a teď čtu. Povolila jsem si jen pár stránek denně, aby mi chvíli vydržela, ale nedá se to ovládnout, je to silnější než já. Po dlouhé době velký, pro moje uvažování "tradiční" román, chtěla bych nějak popsat zážitek, který z něho mám, ale všechno zní tak banálně, že to vždycky smažu. Pokud zrovna nečtu, tak nad ním přemýšlím. Zkusím to nějak zformulovat.
Mějte se krásně a pište mi!