Bengál

Píšu teď daleko víc na papír. Deník se mi utěšeně rozrůstá. Na veřejné zážitky většinou postačí Twitter a když to nestihnu honem zapsat, už to pak ani nezkouším. A přitom se stala spousta věcí - byla jsem na koncertě Nicka Cavea, vskutku ohlušující zážitek, skákal po pódiu, knír přes celý obličej, házel tamburínu a šklebil se a úplně si mě podmanil, tak jsem nastavovala břicho tomu zvuku a tancovala a skákala a řvala.. Pubi vedle mě trousil v pauzách nezapomenutelné poznámky, ale podle mě se taky bavil dobře. Domů jsem dorazila ochraptělá a vibrující a hluchá :-)
Ve škole nenálada, sem tam pár jiskřiček, ale jinak DIVNÝ. Ještě pár týdnů v říjnu, ale jinak se mi ta povinná docházka povážlivě krátí.
A pak taky páteční kávová session, ale ta si zaslouží samostatné blognutí. Tedy až mi to půjde.
Jo a dneska - alkoholické praktikum, demonstrovali jsme si v rámci biochemie na sobě účinky alkoholu. Přilítla jsem tam za minutu začátek, načež do mě (nalačno) pak docent nalil půllitr piva (ostatní měli taky pivo, nebo panáka). Vůbec mi to nechutnalo, dělalo se mi zle, pak jsem nadýchala suverénně nejvyšší promile ze všech zúčastněných, napsala nejhorší test (kdo se má soustředit, nevěděla jsem, jestli budu dřív zvracet nebo spát, já toho fakt moc nevypiju..) a zbytek hodiny střízlivěla..