Moji milí, šla jsem trudnomyslnost zahánět se spolužákem Hagridem, o dům vedle bydlícím. Pila jsem. Pak jsem se zvedla a dostala přátelský kopanec do hlavy od přítelkyně tulamórky, šněrovala chodbou a odrážela se od zdí, přes vrátnici prošla s jazykem vyplazeným od samého soustředění jakžtakž rovně a domů zaplula s pocitem dlouho nepoznané dekapitace. Na koleji! Restart!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
hahaha. Pila jsem. To zní velmi pádně, možná nejpádněji!!! zuzi
Okomentovat