Letošní advent ubíhá jako splašený, čas se dělí v týdnu na hodiny a minuty, přesně odpočítané. Snažím se aspoň o víkendech zastavit, ale hlava neposlouchá, budí se v sobotu ráno v 7 a nutí mě přemýšlet a výsledkem jsou podivné vzteklé stavy kolem sobotního poledne, kdy se mi nálada sype pod rukama a nespokojenost s vlastní osobou dosahuje maxima. Naštěstí se včera ozval spánkový deficit, večer jsem upadla do kómatu a probudila se po téměř dvanácti hodinách, lepší. Neděle už klidná, smířlivá, unavená.
Odjinud. Sídliště je anonymní, strašlivě. Po 4 měsících jakžtakž rozeznávám sousedy z domu a jednu prodavačku z blízkého Laberta, jinak splývavá hmota domů, lidí a jorkšírských teriérů. Malá jiskřička naděje se přesto objevila v podobě fousatého pána, co každé ráno stojí na zastávce tramvaje a rozdává noviny. Náš ranní rituál vypadá asi takto. Sbíhám k němu po schodech, jedním okem dávám pozor, abych se nezřítila, druhým okem kontroluju, jestli má zase dneska kraťasy (!). Zatím je měl pokaždé. Pozdravím, on pozdraví (dívá se mi do očí), podá mi ty noviny a já jdu na tramvaj. Těším se na to většinou už od domu, noviny sice vůbec nepotřebuju (jen z nich ve škole pak vyluštím sudoku a křížovku a jdou do koše), ale potřebuju tu drobnou radost z osobního setkání, ten úsměv za nic.
Máte svého kavárníka? Listonoše? Trafikanta?
5 komentářů:
vždycky si tady zvykneme na nějaký typ listonoše/nošky, pána od PPL nebo Fedexu a když už mám pocit, že můžeme i prohodit pár slov a ne jen stroze předávat peníze a podepisovat lejstra, tak tu přiřadí někoho jiného...:-( a sousedy znám všechny...my jsme jen pidi bytovka v nevelké ulici s malým kaufem za barákem...
ofelie, me asi neco uniklo. maji tyhle nalady a zmena bydliste znamenat i vymenu,zmenu,ztratu partnera? doufam, ze se ti bude brzy darit lip!
Žádná změna bydliště, od návratu bydlím pořád stejně, s tím stejným :-)
Ofélie ... tvojí odpovědi jsem se opravdu zasmála, ještě že je na konci ten úsměv ... já mám svou slečnu,která mi ve svatební agentuře spravuje oděvy. Zužuje zkracuje a ruší kapsy a řekla mi: vaši kuráž bych chtěla mít! A já byla zrovna v takovym ... srabu ... ale už je mi líp. Dnes se to zázračně zlomilo. Jednou to přijít musí tedy muselo! zdraví zuzi
Drahá Of, nevím, jestli s těmi narozeninami a týdnem to bylo doslovné, takže raději přeji: hodně lásky, zdraví, dobrých rozhodnutí, které tě posunou vpřed a ne vzad a odvahu! A nezapomeň, život prý začíná až ve třiceti!!!!
Okomentovat