Sundávala jsem si z hlavy sluchátka, Carlose zajímalo, co to poslouchám, tak jsem mu je chvíli půjčila a vysvětlovala, o čem je text. Myslíte, že mu dochází správně:
Jdu co noha nohu mine a každej sám sobě jsme stínem?
Kdybyste někdy potkali film Wima Wenderse Lisbon story, česky Lisabonský příběh, neváhejte a podívejte se na Portugalsko očima Němce, místy přibarvené, ale jinde tak opravdové, jak by to Portugalec nikdy nenatočil. Portugalsko, jaké ve vzácných chvílích žiju. Nejen v Lisabonu, i když třeba na Cais do Sodré jsme byli nedávno a je to pořád stejné. K tomu hudba Madredeus (TS - díky!!) a krásné oči Teresy Salgueiro. Na jejich stránkách písnička č. 8, Ainda. Ještě.
2 komentáře:
Off., z tebe se stává úplné nočňátko (nebo doktorka :-). Těší mě, že jsi konečně sehnala toho Wenderse, já tady to štěstí ještě neměl. No a Madredeus snad ani komentář nepotřebuje.. T.
Ahoj Ofélie,
k Wimu Wendersovi jsem se kdysi v 90. letech dostal přes Nebe nad Berlínem a od té doby viděl snad všechny jeho filmy. Lisbon story patří k mým oblíbeným a to taky díky hudbě.
Spojení "noha nohu mine" mi vždycy připomene Chůzi od bří Ebenů
Mount
Okomentovat